Vogel

ich bin kein Mensch
ich bin ein Vogel
ich fliege über der Erde
und sie trägt mich trotzdem
es gibt keine Zeit
es gibt keine Wünsche
das einzelne was ich fühle
ist der Wind in meinen Flügeln

Jsme tak rozdílní

Jsme tak rozdílní, že se stále hledáme
Jsme tak rozdílní, že se nikdy nenajdeme

Create a language test with a few clicks

If you are looking for a tool, which would help you learn languages, try text2test. You need only to:

• select the language, you want to learn (currently English and German),
• your language level (a1 - c2),
• text and
• type of test.

The test is automatically created. Here are a few examples of tests:

• Paragraph sequence
• Article gap fill
• Missing words
• Preposition gap fill
• Word order

The code of the application is published on GitHub, so you can install it on your server. It can be quite usefull e.g. for language schools.

The application is in development. Any suggestions and error reports are welcome!

Podporuje inovace více iOS nebo Android?

Podle komentářů k soudnímu rozhodnutí ve sporu mezi Applem a Samsungem šlo Applu zřejmě více o poškození Androidu než Samsungu. Je to logické, i pokud by Samsung zmizel z trhu chytrých telefonů a tabletů, tak jej okamžitě nahradí jiní výrobci.

Argumenty obou stran sporu se točily především kolem inovace. Apple: "Pokud firmy nebudou moci chránit své duševní vlastnictví, tak se jim nevyplatí investovat do vývoje." Samsung: "Patentování trivialit omezuje možnosti inovovat." Který argument je v tomto sporu blíže pravdy může pomoci srovnání operačních systémů iOS a Android s ohledem na to, jak přispívají k rozvoji.

1. Počet výrobců

Zařízení s iOS vyrábí pouze Apple. Počet výrobců, kteří vyrábí zařízení s Androidem je poměrně značný. Čím více výrobců daný operační systém využívá, tím vyšší lze předpokládat tlak na inovace.

iOS - Android                       0 : 1

2. Rozmanitost zařízení

Apple vyrábí v tuto chvíli s iOS pouze iPhone, iPad, iPod a Apple TV. Tj. celkem 4 typy zařízení. Obdobná zařízení jsou vyráběna i s Androidem. K tomu navíc je možné narazit na velké množství dalších zařízení: čtečky elektronických knih, různé netbooky, laptopy a smartbooky, hodinky, autopřehrávače, fotoaparáty a další chytrou elektroniku. Android umožňuje větší různorodost i mezi stejnými typy zařízení. Díky Androidu je tak možné koupit chytrý telefon s hardwarovou klávesnicí, s projektorem, dvěma SIMkami, 3D obrazovkou nebo třeba s ochranou proti poškození vodou, prachem a nárazy.

iOS - Android                       0 : 1

3. Možnosti přizpůsobení

Android lze využívat nejenom na různých zařízeních, viz výše, ale i s různými typy procesorů (ARM i x86). Výrobci zařízení mohou nejenom nabízet zařízení s vlastním uživatelským prostředím, ale dokonce mohou s využitím zdrojových kódů Androidu vytvořit jeho vlastní klon, což využívá např. Amazon, který je dle mého názoru v probíhající válce o ovládnutí trhu s chytrou elektronikou jakýmsi černým koněm vzadu. Zatímco se ostatní perou, tak on pomalu a promyšleně buduje své impérium. Jsem opravdu zvědav, s čím Amazon přijde 6. září...

iOS - Android                       0 : 1

4. Aplikace

V oblasti aplikací pro iOS a Android to vidím na remízu. Oba systémy mají pro vývojáře aplikací své pro a proti, čehož výsledkem je zhruba stejný počet aplikací pro oba systémy a vyrovnané skóre u důležitých aplikací.

iOS - Android                       1 : 1

5. Věda a výzkum

Nevzpomínám si, že bych četl o nějakém větším nasazení zařízení s iOS ve vědeckém projektu. Android je v tomto směru, pravděpodobně díky otevřenosti svého kódu, úspěšnější. Posledním úspěchem Androidu ve vědě je jeho nasazení agenturou NASA do miniaturních satelitů. Jelikož však ani u Androidu není možné říci, že by byl ve vědě zrovna často nasazován, tak tento bod nechám bez hodnocení.

iOS - Android                       0 : 0

Závěr

Android podporuje inovace více než iOS. Když Apple útočí na Android, tak by neměl argumentovat tím, že mu jde o rozvoj IT. Tomu by dle mého názoru naopak prospělo, kdyby Apple namísto do právních bitev investoval více do výzkumu.

Mimochodem, jeden patent ohodnotil soud svým verdiktem na zhruba 150 milionů dolarů. Řekněme, že špičkový vývojář přijde Apple na 150 tisíc dolarů ročně (včetně všech odvodů a režijních nákladů). Jeden patent je pak roven tisíci let práce takového vývojáře. Když jsem si vybaven touto představou o hodnotě patentů přečetl, jaké přelomové vynálezy v nich byly chráněny, tak jsem okamžitě po opadnutí prvotního úžasu podepsal petici Defend Innovation.

Why Dart?

A few weeks ago I started to feel that I need some brain exercise. So I decided to start to learn a new programming language. But which one? That was the question.

First I looked at Java - mainly because it is the language for making Android apps. But I have found, that I do not like the language and I do not believe in its future.

Then I played a little with Go. If I intended to learn a new language just for fun, then I would decide to learn Go. The syntax of Go is very comprehensible to me and I like the language. But Go does not seem very promising. It can be used on Google app engine and I can install it on my desktop or server. But it is not what I'm looking for.

Last week I watched the Google I/O conference. There were a few interesting presentations concerning Dart language. So I looked at the language a little more closely and I have found it attractive. It is not as unfamiliar to me as Java and unlike JavaScript it is a fully-fledged programming language. But what about the usefulness of the language? I evaluated the language as more promising than Go. Here are my arguments:

• Dart will be integrated in Chrome and if it is successful, then it will spread to other browsers as well.
• If I interpret correctly this answer at I/O conference, it is possible to expect Dart language support for Google app engine.
• I suppose that Google will bring Dart language support at least for some of its projects, like packaged apps, native client, apps script, or even Android.
• The Dart community is pretty active.

No one knows if Dart will be successful or not. But I decided to start to learn the language. Maybe the uncertainty of the Dart future will stimulate me to learn more intensively.

Začátek konce Microsoftu?

I přes to, že Microsoft má stále velmi dobré finanční výsledky, tak letošní rok může znamenat začátek jeho konce. Nikoliv konce absolutního, ale konce coby jedné z klíčových IT firem. Význam Microsoftu je silně svázán s téměř monopolním rozšířením jeho operačního systému na desktopech. Skrze svůj operační systém se mu daří prosazovat své další produkty, jako je kancelářský balík či prohlížeč webu.

Jenomže na desktopech se podíl Windows snižuje - zejména ve prospěch MacOSX. Tempo růstu MacOSX je sice pomalé, ale i tak plíživě narušuje monopol dominantního operačního systému. To by nebylo nic tak strašného, pokud by zároveň Windows nepropadl na mobilních zařízeních. Ve firmách už přestává platit, že jediným dovoleným operačním systémem jsou Windows a to zejména díky chytrým telefonům a tabletům.

Windows zatím drží nad vodou obrovské množství aplikací, které jsou vytvořeny pouze pro něj, jenomže vývojáři v poslední době čím dál tím více přesouvají své aktivity na web. To je logický vývoj, jelikož web je univerzální platforma a ten kdo chce, aby jeho služby byly dostupné ze všech výpočetních zařízení, tak buď musí podporovat stále rostoucí počet operačních systémů nebo udělat webovou službu, která může být případně doplněna o relativně jednoduché aplikace pro vybrané platformy. Jednoduché proto, že z větší části využívají funkcionalitu z webového rozhraní služby.

Uživatelé, kteří zjistí, že na webu mají všechny hlavní služby, které potřebují, se mohou svobodně rozhodnout s jakým operačním systémem si pořídí počítač. Tj. už nemusí nutně kupovat počítač s Windows, ale mohou se rozhodnout třeba pro Ubuntu či jinou distribuci Linuxu. Nebo dokonce pro počítač s prohlížečovým operačním systémem, jako je ChromeOS. Pokud tento "webový" trend bude dále posilovat, tak Microsoft ztratí tržní pozice v nejdůležitějších oblastech jeho působení.

Pro Microsoft je velmi důležitý úspěch Windows 8. Je to jeho zřejmě jeho poslední šance nástup webového trendu zastavit nebo alespoň zpomalit. Pokud Windows 8 nebude úspěšný, tj. pokud pod letošním Vánočním stromkem nebudou převažovat zařízení s Win8, tak během několika let bude Microsoft pouze jednou z IT firem. Vývoj informačních technologií však budou určovat firmy jiné.

Viktorie

Viktorka je po všech stránkách v pořádku a krásně řve. Toto je nejklidnější fotografie.

Rok 2012 bude rokem Googlu

Jestliže v uplynulém roce byl miláčkem IT médií Apple a v roce 2010 Facebook, tak v roce 2012 lze očekávat, že nebude dne, kdy by se nepsalo o Google. Google totiž bude důležitým aktérem největších IT bitev nadcházejícího roku:

• Android bude s iOS soupeřit jak ve standardních disciplínách: počet uživatelů, aktivací, množství stažených a koupených aplikací, apod. Bojovat se bude ale i o nejrozšířenější a nejvýnosnější mobilní inzertní systém nebo o nejlepší obchod s hudbou, filmy a knihami. Součástí tohoto boje bude doufejme i trochu intenzivnější soupeření mezi GTalk a Skype. A pochopitelně budou padat nové patentové žaloby, a jelikož jde o velké peníze a moc, tak se ani v roce příštím nebude hrát v rukavičkách.
• Velmi zajímavé bude sledovat i závod o nejrozšířenější prohlížeč webu, ve kterém se Chrome pokusí sesadit z trůnu IE. A nepůjde možná ani tak o počet uživatelů, ale spíše o rozšíření nových technologií, jako je programovací jazyk Dart nebo formát obrázků WebP. Domnívám se, že právě proto byl Google ochoten podepsat s Mozillou smlouvu, která jej bude stát 300 mil. dolarů ročně. Nevěřím, že Google tyto peníze dá Mozille jen za to, že jeho vyhledavač bude přednastavený jako výchozí.
• Velká bitka se dá očekávat mezi Google+ a Facebookem. Google chce G+ prosadit opravdu velmi. Neváhal kvůli tomu ani zmrzačit YouTube, Blogger, Picassu a další své služby. Podle právě zveřejněné analýzy by Google+ mohl mít na konci příštího roku 400 milionů uživatelů oproti stávajícím šedesáti. Osobně jsem skeptičtější. Dovolím si však tipnout, že ten kdo v tomto souboji bude tratit nejvíce bude Twitter a mnoho dalších menších sociálních sítí.
• Ač to tak nyní nevypadá, tak nelze vyloučit, že Bing zaútočí na vyhledávač Google a ubere mu tržní podíl. Tedy za předpokladu, že Microsoft není již zcela impotentní.
• Naopak je ale téměř jisté, že Google Apps udeří na MS Office a Microsoft to pocítí ve snížení příjmů jak z prodeje kancelářského balíku, tak i Exchange serveru a dalších navázaných služeb.

Nebo myslíte, že nějaká jiná IT firma má lépe nakročeno stát se v příštím roce sledovanější než Google?

Plusy a mínusy služby Minus.com

Když jsem nedávno narazil na službu Minus.com, tak jsem se zaradoval. Konečně služba pro uchovávání online dat, která:

• má dostatek prostoru (v základu 10GB + 1GB za každého koho přimějete, aby se také zaregistroval),
• má aplikace pro všechny OS a prohlížeče, které používám, tj. Ubuntu, Android, Chrome a Firefox,
• ovládání je jednoduché a zatím bez vážnějších výpadků a problémů.

Ovšem oproti Dropboxu, který je pro mne stále hlavní službou pro sdílení a online uchovávání dat má Minus.com v tuto chvíli několik nevýhod:

• Neumí automaticky synchronizovat data, tj. je nepoužitelný pro spolupráci či pro zálohování dat. Vývojáři však již slíbili, že synchronizaci někdy v budoucnu umožní.
• Jsou možné pouze dva typy uložení dat - veřejné a osobní. Osobní však znamená pouze, že není zveřejněn odkaz na tato data. Jiná ochrana Vašich dat v Minus.com. Reálně je tedy služba vhodná pouze pro ukládání dat, u kterých nevadí, pokud se k nim dostane někdo nepovolaný. Rozhodně tedy není možné tuto službu použít pro zálohování dat!
• Desktopový klient se není schopen vyrovnat s tím, když během nahrávání dat vypnu počítač nebo se pouze odpojím od Internetu. Takže pro nějaké náročnější operace Minus.com rovněž zatím použitelný není.

K čemu tedy služba může být použitelná?

• Ke zveřejňování objemných dat.
• Jako alternativa služeb pro posílání velkých souborů, které nelze posílat e-mailem.

V tuto chvíli je Minus.com velmi mladá služba, takže je celkem možné, že zanedlouho získá Dropbox statného konkurenta.

Co potřebuje Šluknovsko

Poslední dobou se objevuje čím dál tím více nápadů, co je třeba udělat pro vyřešení situace na Šlukovsku. Určitě jsou všechny dobře míněné, ale osobně si myslím, že Šluknovsko v tuto chvíli potřebuje především dvě věci:

• Udržovat bariéru mezi rozvášněnými skupinami obyvatel. Nemohu sice posoudit zásahy přímo na demonstracích, neb jsem se jich neúčastnil, ale obecně mám dojem, že policie dělá svoji práci velmi dobře.
• Snižovat emoce na všech stranách. O to se zatím snaží především občanská iniciativa Světlo pro Šluknovsko. Pokud by malinko více přispěli politici a novináři, emoce by opadly rychleji.

Až se emoce dostanou na trochu rozumnější hladinu, tak pak bude dle mého názoru prostor i pro analýzy a racionální nepředpojatou diskusi otevírající prostor k nalezení dlouhodobých řešení.