Rohlíky a mléko k domovním dveřím

Online obchodování vzrůstá exponenciální rychlostí. Přes Internet se prodává snad vše. Potraviny však jen výjimečně. Přitom právě potraviny mají v tomto ohledu obrovský potenciál. Nejde vlastně ani o nový koncept. Rozvoz mléka a pečiva k domovním dveřím je celkem známý - minimálně ze starých filmů. S využitím Internetu by se tento koncept mohl stát opět použitelným.

Osobně si představuji online prodej potravin zhruba následovně:

1. zákazník se zaregistruje na webu nebo na prodejně,
2. na účet vloží kredit, a to:
• v hotovosti na prodejně,
• bezhotovostním převodem,
• nebo do systému zadá údaje ke své platební kartě, ze které budou peníze automaticky strhávány.
3. zadá svoji objednávku (z počítače nebo mobilu):
• jednorázovou,
• periodickou (např. každé ráno tři rohlíky a mléko, v sobotu víkendové noviny),
4. obchod automaticky uzavře objednávky např. v deset hodin večer, aby měl čas zajistit odpovídající množství pečiva,
5. velmi brzy ráno by byly jednotlivé zakázky rozvezeny.

Zákazníkům by tento způsob nakupování přinášel zejména pohodlí a čerstvé pečivo (potraviny) ke snídani. Uvítali by jej nejenom "pohodlní" lidé, ale i lidé se zdravotními problémy nebo lidé, kteří nemají obchod po ruce / po cestě. Výhodnost pro obchodníky je těžké odhadnout. Možná by tento způsob prodeje mohl představovat jednu z mála příležitostí pro lokální obchody, jak konkurovat obchodním řetězcům. Spíše si ale myslím, že s něčím takovým přijdou spíše obchodní řetězce, jelikož jsou schopny nutnou počáteční investici lépe zhodnotit.

Hlavním nákladem by byl rozvoz, který by obchod sice mohl kompenzovat poplatkem za rozvoz, ale osobně si myslím, že takovýto poplatek by zákazníky odradil od využívání této služby. Proto si myslím, že zákazník by neměl platit víc než by zaplatil v obchodě. Oproti tomuto nákladu by obchod získal:

• nové zákazníky a cestu, jak expandovat do nových lokalit,
• stabilní a velmi dobře předpověditelné zakázky placené předem.

Zda by to stačilo na vyrovnání nákladů na rozvoz nejsem schopen posoudit. Stejně tak si nejsem jist dopady na životní prostředí. Na jednu stranu by to přineslo emise z rozvozných aut. Na druhou stranu by se snížila osobní doprava do obchodů. Úspory by bylo možné dosáhnout nejenom optimalizací rozvozných tras, ale např. i využíváním taxíků.

Asi největší problém by byl při předání zakázek. Lokální obchodník, který své zákazníky zná, může spoléhat na vzájemnou důvěru. Obchodní řetězec by se musel nějakým způsobem jistit. Snad by k tomu účelu mohlo stačit, když by při rozvozu byla každá dodávka vyfocena po uložení na místo dodávky. Zejména problematické se mi z tohoto pohledu jeví bytové domy. Řešením by zřejmě mohly být speciální uzamykatelné schránky.

Otázkou je, co vše tímto způsobem nabízet. Z pohledu rozvozu se jeví lepší užší sortiment. Zájmem obchodníka je však prodat co nejvíc. Osobně bych zřejmě tento systém zaváděl pouze se zbožím, které má smysl rozvážet ráno - pečivo, čerstvé mléko, ovoce, zelenina, saláty, noviny. V případě úspěchu by pak bylo možné sortiment a časy rozvozu rozšířit, např. o uzeniny, lahůdky, polotovary...