Finanční krize hýbe světem. Nejenom, že mění celý finanční sektor, ale výrazně zasahuje i prakticky do všech ostatních oborů lidské činnosti. Tedy i do informatiky. Lupa.cz k tomuto tématu publikovala článek Jak bankovní krize ovlivní svět IT. V komentáři pod článkem jsem nadhodil téma možného vlivu finanční krize na zvýšení zájmu o programy s otevřeným kódem a online aplikace. Následná diskuse mě pak vedla k trochu hlubšímu zamyšlení.
Začněme trochu zeširoka. Řekněme, že běžný stav lidské společnosti je rovnováha. Krize, ať už je příčina jakákoliv, je vychýlením z této rovnováhy. Lze očekávat, že po návratu do rovnovážného stavu bude společnost vypadat jinak. Některým jednotlivcům, skupinám, firmám, ideologiím, státům,... krize uškodí, jiným prospěje.
Zjednodušme svět počítačových programů na tři skupiny:
Pokud jednotlivci, firmy a úřady začnou šetřit, tak zřejmě budou více zvažovat nákup nových programů. Tímto budou poškozeny zejména programy s uzavřeným kódem, jejichž hlavní zdroj financování vývoje je z prodeje krabic a licencí. Programů s otevřeným kódem nebo online aplikací, jejichž vývoj je financován převážně jinými cestami, by se toto nemělo tolik dotknout.
Je celkem představitelné, že vlivem finanční krize se sníží zájem inzerentů o reklamu na Internetu. To by se dotklo především online aplikací, u nichž je reklama hlavním zdrojem financování vývoje.
Je vcelku možné, že dalším důsledkem finanční krize bude snížená ochota lidí a institucí přispívat na dobročinné účely. Tímto by zřejmě nejvíce trpěly programy s otevřeným kódem, které získávají prostředky na vývoj z finančních darů od sympatizantů. Rovněž se může snížit ochota programátorů zdarma se podílet na vývoji programů s otevřeným kódem.
Rychle se snižující ochota bank k rizikovým půjčkám zřejmě poškodí zejména online aplikace, mezi nimiž ubudou nové zajímavé projekty.
Podobně jako se nyní dostávají do potíží nebo rovnou krachují některé finanční instituce, tak je možné si představit, že se do potíží dostanou i některé IT společnosti. Netroufám si tipnout, kterou ze skupin počítačových programů, toto postihne nejvíce. Programy s otevřeným kódem mohou přijít o důležité sponzory. Online aplikace a programy s otevřeným kódem mohou přijít o své vlastníky nebo se mohou ze dne na den ocitnout ve vlastnictví jiných subjektů.
Težko říct, jaké budou skutečné dopady finanční krize na informatiku. Myslím si, že IT firmy důsledky finanční krize pocítí. Asi je již i pociťují. Netroufám si však odhadnout, jak silně. Domnívám se, že vývoj programů celkově neochabne, ale možná se naopak zintenzivní, jelikož krize obvykle nalévají adrenalin do žil a mozků a vedou nejenom ke ztrátám a neštěstím, ale také k technologickému rozvoji. V úhrnu předpokládám, že nejvíce posílí programy s otevřeným kódem.
Konkrétně tipuji, že v kancelářských balících posílí OpenOffice.org a Google Docs, tratit bude MS Office. V operačních systémech je možné, že malinko vzroste podíl Linuxu, ale neřekl bych, že finanční krize bude až tak silná, aby iniciovala významný úprk z Windows. V grafických aplikacích možná GIMP ubere Photoshopu, ale zatím asi ne profesionální grafiky. U prohlížečů neočekávám žádnou výraznou změnu současných trendů. Pokud Mozilla nepřijde s něčím převratným, tak bude růst Firefoxu nadále zpomalovat. Zda se prosadí Chrome bude záležet především na kvalitě stabilní verze. Je celkem možné, že snahy o úspory za telefonování nakopnou další růst Skype. Nevím, zda se najde nějaký program, který bude schopen Skype konkurovat. Moc bych nedal za to, že se zvýší míra nelegálního stahování filmů, hudby a software. Protipirátské organizace úměrně tomu zvýší své aktivity, což přiměje uživatele peer to peer sítí k přechodu na invisible to peer sítě. Tímto raději své tipování už ukončím.
Je možné a vlastně i dosti pravděpodobné, že realita bude jiná, než jak si ji nyní představuji. Protože když je systém nestabilní, tak je těžké předpovědět, jak se bude vyvíjet. Může se stát, že některé programy se promění, např. z desktopových na online. A je pravděpodobné, že firmy budou hledat nové cesty pro zajištění příjmů. Není možné ani vyloučit, že se objeví něco zcela nového a průlomového. Asi bych to nejspíš očekával někde na rozhraní mobilního světa a malých levných počítačů.
Začněme trochu zeširoka. Řekněme, že běžný stav lidské společnosti je rovnováha. Krize, ať už je příčina jakákoliv, je vychýlením z této rovnováhy. Lze očekávat, že po návratu do rovnovážného stavu bude společnost vypadat jinak. Některým jednotlivcům, skupinám, firmám, ideologiím, státům,... krize uškodí, jiným prospěje.
Zjednodušme svět počítačových programů na tři skupiny:
- programy s uzavřeným kódem,
- programy s otevřeným kódem,
- online aplikace.
Pokud jednotlivci, firmy a úřady začnou šetřit, tak zřejmě budou více zvažovat nákup nových programů. Tímto budou poškozeny zejména programy s uzavřeným kódem, jejichž hlavní zdroj financování vývoje je z prodeje krabic a licencí. Programů s otevřeným kódem nebo online aplikací, jejichž vývoj je financován převážně jinými cestami, by se toto nemělo tolik dotknout.
Je celkem představitelné, že vlivem finanční krize se sníží zájem inzerentů o reklamu na Internetu. To by se dotklo především online aplikací, u nichž je reklama hlavním zdrojem financování vývoje.
Je vcelku možné, že dalším důsledkem finanční krize bude snížená ochota lidí a institucí přispívat na dobročinné účely. Tímto by zřejmě nejvíce trpěly programy s otevřeným kódem, které získávají prostředky na vývoj z finančních darů od sympatizantů. Rovněž se může snížit ochota programátorů zdarma se podílet na vývoji programů s otevřeným kódem.
Rychle se snižující ochota bank k rizikovým půjčkám zřejmě poškodí zejména online aplikace, mezi nimiž ubudou nové zajímavé projekty.
Podobně jako se nyní dostávají do potíží nebo rovnou krachují některé finanční instituce, tak je možné si představit, že se do potíží dostanou i některé IT společnosti. Netroufám si tipnout, kterou ze skupin počítačových programů, toto postihne nejvíce. Programy s otevřeným kódem mohou přijít o důležité sponzory. Online aplikace a programy s otevřeným kódem mohou přijít o své vlastníky nebo se mohou ze dne na den ocitnout ve vlastnictví jiných subjektů.
Težko říct, jaké budou skutečné dopady finanční krize na informatiku. Myslím si, že IT firmy důsledky finanční krize pocítí. Asi je již i pociťují. Netroufám si však odhadnout, jak silně. Domnívám se, že vývoj programů celkově neochabne, ale možná se naopak zintenzivní, jelikož krize obvykle nalévají adrenalin do žil a mozků a vedou nejenom ke ztrátám a neštěstím, ale také k technologickému rozvoji. V úhrnu předpokládám, že nejvíce posílí programy s otevřeným kódem.
Konkrétně tipuji, že v kancelářských balících posílí OpenOffice.org a Google Docs, tratit bude MS Office. V operačních systémech je možné, že malinko vzroste podíl Linuxu, ale neřekl bych, že finanční krize bude až tak silná, aby iniciovala významný úprk z Windows. V grafických aplikacích možná GIMP ubere Photoshopu, ale zatím asi ne profesionální grafiky. U prohlížečů neočekávám žádnou výraznou změnu současných trendů. Pokud Mozilla nepřijde s něčím převratným, tak bude růst Firefoxu nadále zpomalovat. Zda se prosadí Chrome bude záležet především na kvalitě stabilní verze. Je celkem možné, že snahy o úspory za telefonování nakopnou další růst Skype. Nevím, zda se najde nějaký program, který bude schopen Skype konkurovat. Moc bych nedal za to, že se zvýší míra nelegálního stahování filmů, hudby a software. Protipirátské organizace úměrně tomu zvýší své aktivity, což přiměje uživatele peer to peer sítí k přechodu na invisible to peer sítě. Tímto raději své tipování už ukončím.
Je možné a vlastně i dosti pravděpodobné, že realita bude jiná, než jak si ji nyní představuji. Protože když je systém nestabilní, tak je těžké předpovědět, jak se bude vyvíjet. Může se stát, že některé programy se promění, např. z desktopových na online. A je pravděpodobné, že firmy budou hledat nové cesty pro zajištění příjmů. Není možné ani vyloučit, že se objeví něco zcela nového a průlomového. Asi bych to nejspíš očekával někde na rozhraní mobilního světa a malých levných počítačů.
Keine Kommentare:
Kommentar veröffentlichen