Jelikož už mě nebavilo stále dokola číst a slyšet zprávy o finanční krizi a při tom neznat její příčiny, tak jsem si udělal malou rešerši o příčinách současné krize finančních trhů.
Nejprve jsem nacházel informace více či méně ovlivněné spikleneckou teorií či náladou. Za zmínku stojí celkem pěkně udělané video Peníze jako dluh a blog Ivo Lukačoviče FAQ k současné kreditní krizi. Nemůžu ale říci, že bych si z takto laděných článků a videí odnesl více než "blbou náladu" a pocit, že navrhovaná řešení jsou ne zrovna racionální.
Zajímavější pak byla analýza viceguvernéra České národní banky Miroslava Singera (v PDF), u které jsem akorát postrádal trochu hlubší nástin, jaká řešení chce ČNB přijmout. Nejvíce mě však zaujal článek Finanční krize začala a skončí na mezibankovním trhu. Ne že by článek šel více do hloubky než analýza pana Singera, ale nepřímo nabízí jednoduchou cestu pro sledování, zda hlavní příčina finanční krize ustupuje či stále přetrvává. Tím ukazatelem je sazba Libor. Rozdíl mezi touto sazbou a sazbou vyhlášenou centrální bankou laicky řečeno vyjadřuje míru nedůvěry na mezibankovním trhu.
Dnes jsem našel velmi přehlednou stránku, která umožňuje sledovat vývoj sazby Libor. Asi nejzajímavější jsou tříměsíční sazby Libor pro euro a dolar. Tyto grafy vypadají nyní celkem optimisticky. Po porovnání s grafem vývoje úrokových sazeb stanovených centrálními bankami je sice třeba tento optimismus korigovat úměrně snížení těchto sazeb centrálními bankami, ale i tak je možné se dobrat závěru, že na mezibankovní trh se začíná vracet důvěra. Pokud se tato důvěra přelije na ostatní finanční trhy stejně rychle, jako před tím nedůvěra, tak je možné očekávat, že během zhruba dvou let by mohla finanční krize skončit. Toto zjištění sice trochu kazí vědomí, že relativně rychlé ukončení finanční krize zaplatíme ze svých daní, ale řekl bych, že je to méně bolestivé, než aby krize přerostla do rozměrů ekonomické krize 30. let minulého století.
Keine Kommentare:
Kommentar veröffentlichen