Tak trochu haiku

V encyklopediích je haiku definováno jako lyrické trojverší s počtem slabik 5-7-5, které vzniklo v Japonsku. U zrodu haiku stál Bašó, jehož geniální haiku vyšly nedávno i v českém překladu. O psaní haiku se však pokoušeli a pokouší i nejaponští autoři, např. Kahlo. V následujících drobnostech však 5-7-5 nehledejte. Jsou sice haiku inspirovány, ale to co si z nich vzaly je spíše způsob navození atmosféry (namísto popisu atmosféry obvyklého v evropské poezii) a stručnost typická pro většinu poezie z dálného východu – zejména japonské, čínské a tibetské.

Kos s oranžovým zobákem hopsá po trávníku
Kočka se plazí
Hop

Deštivé ráno Na chodníku žížalí jatka Jen oči jsou suché

Stará žížala pošla na asfaltě
celá zkroucená leží v blátě

Drama na silnici Ještěrka se vyhřívá na slunci Auto – Vvžžžžžžmmmmmmm A zbylo jen .

Zjizvený strom stojí nepohnutě
Ptáček se nebojí
zpívá v jeho větvích
až se listí chvěje

Modrý páv
kráčí po pěšině
z odlesků jeho křídel se rodí slunce

Bílý lev
leží na trávníku
Nikdo si netroufne přistoupit blíž

Červený sokol
krouží po obloze
Vše co je na Zemi je v jeho oku

Černý býk
dupe – prach se víří
Toreador cítí zpěněnou krev

Hrdlička vzlétla
peří jak mléko
třpytí se v Slunci
nabírá směr

Po ráno květy voní
po ránu jsou jak ve vytržení

Květ

Dva dny zářil
a třetí den zemřel

Kvítek v poli
svět ho bolí

Na poli obilí voní
zpívají skřivani

Ráno v lese V hájovně ještě ptáci spí venku však již hulákají

A na závěr pár haiku

Prastarý rybník
Žába do něj skočí
Žbluňk!

(Bašó)¹

Musím se obrátit na bok
dej si pozor
cvrčku

(Issa)²

Když na ně budeš hodný
mladí vrabci
na tebe upustí hovínko

(Issa)²

Májový deštík
v chůzi si šeptají
paraplíčko a pršiplášť

(Buson)²

Polyká mraky
a vydechuje květy
hora Jošino

(Buson)²

Proklouzl rybářskou sítí
nevšímá si nalíčených šňůr
měsíc ve vodě

(Buson)²

"Krčmáři, nocleh!"
Odhazuje meč
a za ním závan sněhu

(Buson)²

Bez peněz, bez věcí
a bez zubů
docela sám

(Santóka)²

Konečně pravý žebrák
už mám jen ručník

(Santóka)²

Nevěřím ti a za sebe se nepodívám žádná opice tam není (Kahlo)3

Hory z jara
se překrývají navzájem
všude okolo

(Šiki)⁴

Asfaltový bulvár--
Jak vrtí svými pírky!
ten mrtvý modrý pták.

(Baika)⁵

Literatura:

1.	Osho: Zápisky šílence. Př. Aleš Adámek, Votobia, 1997.
2.	Antonín Liman: Pár much a já, Malý výběr z japonských haiku. DharmaGaia, Praha, 1996.
3.	Kahlo: http://members.tripod.com/~andiamo/kahlo.html
4.	Šiki: Jaro http://mikan.cc.matsuyama-u.ac.jp/~shiki/kim/shikispring.html
5.	Suruga Baika: http://members.tripod.com/~neca/index.html