Donnerstag, 18. Januar 2007

Ohřeje nám biomasa teplé zimy?

Další díl nepravidelného seriálu o biomase psaný pro zpravodaj města Krásná Lípa Vikýř. Tento díl je věnovaný zejména změnám klimatu a globálnímu oteplování.

Chaloupka v lednu 2006
Chaloupka v lednu 2006
Chaloupka v lednu 2007
Chaloupka v lednu 2007
(foto: Slavomír Klein)

Letošní zima je nezvykle teplá. Pamětníci v Krásné Lípě takovýto leden nepamatují. Meteorologové zatím pro Česko stále hlásí nezvykle vysoké teploty a čas od času naměří nový teplotní rekord. Britští meteorologové předpovídají, že rok 2007 bude zřejmě celosvětově nejteplejší v celé moderní historii. Z mnoha stran se ozývají varovné hlasy a ne zrovna optimistické zprávy a předpovědi. Problém však není v samotném oteplování. Planeta Země se ve své historii oteplovala a ochlazovala již vícekrát, ale v rychlosti této změny a v souvisejících změnách klimatu, s nimiž může být velmi náročné se vyrovnat. Mimochodem, ač to může znít paradoxně, tak v Evropě se podle některých předpovědí může globální oteplování projevovat ochlazováním. To by mělo být způsobeno slábnutím Golfského proudu, který tak reaguje na velký objemu sladké vody z tajících ledovců.

Jednou z hlavních příčin současného oteplování jsou emise skleníkových plynů, zejména pak oxidu uhličitého a methanu. Skleníkové plyny působí v atmosféře podobně jako sklo ve skleníku. Pouští světelné paprsky dovnitř, ale brání teplu odcházet ven. Oxid uhličitý je v převážné míře vypouštěn při spalování fosilních paliv v energetice, dopravě a průmyslu. Methan vzniká prostřednictvím anaerobních methanogenních bakterií, např. na skládkách odpadů, v živočišné výrobě či na rýžových polích. Uhlík, který se ukládal v zemi ve formě uhlí, ropy či zemního plynu je nyní vypouštěn do atmosféry rychlostí mnohonásobně převyšující rychlost jeho akumulace.

Avšak každý problém (a to i problém globální) má minimálně jedno řešení. Když vědci zjistili, že se ztenčuje ozónová díra, přijala mezinárodní komunita opatření, díky nimž se omezila výroba a užívání látek, které ozónovou vrstvu poškozují. Po určité době se ozónová díra přestala rozpínat a posléze se dokonce začala zmenšovat. Avšak globální změna klimatu je trochu větší problém. Zatímco bez freonů se dokážeme celkem snadno obejít, tak omezit spalování fosilních paliv a další zdroje emisí skleníkových plynů není zdaleka tak jednoduché. I přes to, že byl ratifikován Kjótský protokol a přijato mnoho dalších předpisů s cílem snížit emise skleníkových plynů, přestože Evropská unie přijala vlastní v celosvětovém porovnání ambiciózní cíle, které před několika dny posunula ještě dál cílem snížit emise skleníkových plynů o 20% do roku 2020, tak je to s ohledem na intenzitu již probíhající změny klimatu nedostatečné. Lze tedy očekávat, že jak se budou stále silněji projevovat následky klimatických změn, tak se bude i zvyšovat motivace ke snižování emisí.

Koncentrace oxidu uhličitého (ppm) v atmosféře v letech 1958 – 2005; měřeno na observatoři v Mauna Loa na Havaji
Koncentrace oxidu uhličitého (ppm)
v atmosféře v letech 1958 – 2005;
měřeno na observatoři v Mauna Loa na Havaji
(autor: Carbon Dioxide Information Analysis Center)

Máme čekat na legislativu či na další projevy změn klimatu nebo se máme raději začít připravovat již nyní? Odpověď je na každém z nás. A co vlastně je možné dělat? Na prvním místě jsou zcela jistě úspory energií a paliv – úsporné spotřebiče, zateplování domů, regulace a optimalizace vytápění a svícení, apod. Na druhém místě jsou pak obnovitelné zdroje energie a recyklace odpadů. Obecným cílem je snížení spotřeby energií a postupné nahrazení fosilních paliv obnovitelnými zdroji, které jsou z pohledu emisí skleníkových plynů neutrální. V případě Krásné Lípy se coby obnovitelný zdroj energie nabízí zejména biomasa doplněná např. solárními panely. Ostatně využívání dřeva pro vytápění není pro Krásnou Lípu nic nového. Nové technologie a přístupy nám však mohou umožnit dosáhnout efektivnějšího využívání tohoto stále více ceněného paliva a také nižší emise, což ocení každý, kdo se za inverzního večera rozhodne projít po městě. Ale o technologiích a přístupech až zase v nějakém dalším díle tohoto nepravidelného seriálu o všem co souvisí s biomasou.

2 Kommentare:

  1. No když člověk chce, vyjde mu cokoliv, zeleným obzvlášť

    AntwortenLöschen
  2. Jo a ještě bych rozhodně zrušil jaderky, ty sice skleníkové plyny negenerují, ale lidi na to slyší....

    AntwortenLöschen