Achilles a želva

Jednoho krásného letního dne se Achilles procházel po břehu moře a pozorujíc tanec racků na obloze si ani nevšiml, že předešel želvu. Želva zakývala hlavou ze strany na stranu a zvolala: "Achille, kdo je podle tebe rychlejší, já nebo ty?" Achilles se ohlédl a radostně se usmál, když spatřil želvu. Želva si to asi špatně vyložila, protože na jeho úsměv zareagovala takto: "Jen si nemysli. Zénón z Eleje dokázal, že ani nejrychlejší nemůže dostihnout nejpomalejšího, protože by nejdříve musel dojít tam, odkud vyběhl prchající, takže pomalejší je nutně vždy o něco napřed." Nato se želva chtěla vědoma si své převahy vyzývavě pousmát na pokořeného Achilla, ale než to stihla učinit, tak zaslechla
zasvištění meče, křupnutí krčního obratle a dopadnutí své useknuté hlavy na žhavý písek. Achilles zdvihl bezhlavé želví tělo na rameno a vydal se zpět k táboru radostně si pohvizdujíc a těšíc se na želví polévku.