Mittwoch, 17. Mai 2006

Tak trochu haiku (4)

poezie je cesta
která nám umožňuje
měnit slova ve vůni


užovka

mravenec kouše do užovky
užovka zasyčí
zlostně, jak špunt od sodovky

poezie

poezie je cesta
která nám umožňuje
měnit slova ve vůni

důležitá báseň

jednou napíšu báseň velkými písmeny
bude tak důležitá
že změní dějiny

mrtvá kočka

tak to vidíš Mici
ráno's utekla svojí mámě Sáře
a večer už ležíš
mokrá
na bílé plné čáře

jsi v mých snech

jsi v mých snech
přes den tě rozum vypudí
ale ráno jsem tebou opět plný

kapky

odrážíš se v kapkách vody
které padají
válí se po zemi

na konci řeky
maličký domek
čeká

je prázdný
roky tam už nikdo nebyl
touží po lidských hlasech

sen plný květin

ještě spí
nevnímá počátek ani konec světa
ve snu plném květin
se prochází lukama

až vstane
protře si oči
a nebude vědět nic
o snu plném květin

běžec

dokavaď běžím
necítím žár spáleniště
jakmile se zastavím
požár propukne

telepatie

volám Tě
pokud mě slyšíš
odpověz

jezero

kapky buší do jezera
nepřichází
a kapky do mě buší

deset nožů

deset nožů v jednom srdci
to je moc
to je příliš

bílá bříza
šumí
listím
ale nerozumí

cyklistovy oči

cyklista letí s krpálu
ledový vítr mu vyráží
slzy z očí

sám v bazénu

když jsem lezl do vody byla chlórovaná
když jsem končil s plaváním byla čistě slaná

tulák

maličký pejsek s velikou duší
neštěká nekouše
toulá se po celém světě

pohlcen korunou dubu

jsem pohlcen korunou dubu
jsem jeho srdce
tluču

den na sněhu

holčička v červené čepici a chlapeček v modré
běhají po sněhu a křičí
maminka sedí na sáňkách
obličej obrácený ke slunci

svoboda

kdo nepřijme svobodu
když je pro něj nevýhodná
není svobodný

beruška

beruška se dvěma tečkama leze po mém stole
za oknem se v lednovém slunci perlí mráz
mít sílu změnit svět, stal bych se mšicí

mravenec

na prázdném talíři hledá drobky
kručí mu v břiše

květ

jeden den vykvet
druhý den zemřel

svoboda

ať už je to cokoliv
svoboda to není

Keine Kommentare:

Kommentar posten